Sice to na první pohled vypadá, že dubánci jsou sto let za opicemi – v lese nemají ani elektřinu a na záchod chodí do oříškové skořápky, ale jakmile se vám nastěhují do bytu, tak si poměrně rychle zvyknou na moderní technologie.
Jo a moc je na webu nepomlouvejte, docela své stránky sledují!
A je to tady – konečně máte možnost postavit si svého vlastního plně certifikovaného českého dubánka.
Umožní vám to tato první a jedinečná stavebnice DUBÁNEK DELUXE STARTER KIT. Díky jejímu bohatému obsahu si za pouhých 485 korun českých můžete postavit až 7776 různých variant vlastního dubánka! Každá stavebnice je originální a tak se nikdy nemůže stát, že by někdo jiný měl stejného dubánka jako vy! A pokud by vám byl jeden dubánek málo, stavebnice obsahuje dostatek dílů na sestavení dvou postaviček.
Všechny díly stavebnice nesou certifikaci 100 % natural a jsou vyrobeny s láskou z místních přírodních zdrojů. Některé součásti dokonce obdržely vysoce ceněnou ochrannou známku ČERVOTOČ included! Součástí balení je také podrobný návod na sestavení.
Na stavebnici se ptejte ve svém oblíbeném hračkářství, případně navštivte nejbližší dubový les.
P.S. Doufám, že jste pochopili, že to je jen parodie a nebudete mi posílat objednávky na stavebnici!
No co vám budu povídat, napadlo mě, že by dubánci mohli mít nějaký pěkný komiks. Jenže jak jsem zručnej na výrobu dubánků. tak jsem naprosto levej na výrobu hlášek, vtipů a point. Manželka mi říká, že mám typicky ujetý matfyzácký smysl pro humor, který chápou jen ti, co vystudovali tu samou divnou školu.
Má představa byla něco jako korektor nebo redmeat.
Takže to nechávám na vás. Pokud vás napadne nějaký vtipný komiksový strip, který by mohli dubánci zrealizovat, napište mi jej – sem do komentářů, do kontaktního formuláře, na facebook nebo na email petr@vaclavek.com. Pokud se objeví něco smysluplného a vtipného, rád to zpracuji do výsledné podoby. Nemusíte se omezovat na výše uvedený počet oken, postav, atd.
Nedávno jsem v našem místním obchodě narazil na kafe ze žaludů a hned jsem si představil tuto hororovou konfrontaci:
No co, aspoň mají dubánci čím strašit své zlobivé děti :)
Dubánci po skalách moc nelozí, v dubových lesích v okolí Prahy jich totiž moc není. Ale zato je tam spousta statných mnohdy až několikasetletých dubů. A tak místo horolezectví holdují dubánci raději dubolezectví:
Takhle na podzim je to lezení nejlepší. Po výstupu si nahoře v koruně utrhnou velký list a slétnou s ním, jako s padákem, dolů.
Asi před týdnem jsem vytvořil dubánka fotografa – nejprve jsem dlouho přemýšlel, z čeho mu udělat foťák, ale pak jsem si řekl, že když už žijí v naší domácnosti a upíjí mi kafe, tak proč by si občas nepůjčili pořádný foťák od nás:
O víkendu mi ale přišlo pár fotek dubánků od Martiny Špetové a já musel konstatovat, že někdo jiný ztvárnil náruživého fotografa mnohem lépe než já:
Tento fotograf je prostě dokonalý a autorka nejen, že ho tak dobře vytvořila, ještě lépe ho i vyfotila! Podívejte se také na její další dubánky, jejichž fotky mi poslala:
No jasně, že jo. Přece si nenechají ujít příležitost někoho pěkně vyděsit, vyškemrat něco sladkého na zub a vydlabat si svou dýni. Tedy v jejich případě jablíčko, protože dýni by dlabali až do vánoc:
Dostal jsem několik dotazů na to, jak jsem nafotil pijáka kafe – jak je možné, že dubánek udržel hrnek, kdo mu ten hrnek držel, případně jak byl hrníček přidělaný… Inu bylo to docela jednoduché: nejprve jsem z drátu co zbyl po nějaké elektroinstalaci udělal konstrukci, kterou jsem přidrátoval k hrnku a talířku. Aby to lépe drželo a neklouzalo, zafixoval jsem to tavnou pistolí. Pak už jsem jen udělal dubánka a pro jistotu ho taky přilepil pusou a rukama k hrnku, nohy už jsem k talířku raději nelepil.
Pak už jen stačilo počkat na dobré světlo, hezky dubánka na stole naaranžovat (příbor, konvička + čtyři dny staré pečivo), vyfotit a pak drát ve Photoshopu vyretušovat, což pro grafika není nic náročného:
Mnohem těžší než retušování bylo pro mě nafocení celé scény tak, aby se mi líbila. Naštěstí jsem měl na to pomocníka, který mi do toho pořád kecal a lezl do záběru:
Pro úplnou představu, fotil jsem to s přestávkami asi hodinu a pořídil cca 130 fotek, z toho 90 procent bylo nepoužitelných (špatné světlo, malá nebo naopak velká hloubka ostrosti, špatný záběr, špatné zaostření, …), jak už to u mého focení bývá :) Retušování bylo rychlé, stačilo tak 10 minut.
Tak snad už trochu máte představu o tom, jak náročné je dobře vyfotit dubánka (ty potvorky se snad při focení i hýbou, jo a občas jim něco upadne).
… tedy nechtělo se mi trochu více, než každý druhý den. Nejraději bych se zavrtal zpátky do peřin a dál si to užíval jako tento dubánek:
O víkendu jsme na procházce s dětmi sbírali barevné listí, aby se měl dubánek čím přikrýt. Docela mu závidím, chrní si tam v tom listí už několik dní – že by upadl do zimního spánku? Co vlastně dubánci dělají přes zimu?
Také se vám stává, že si ráno uděláte kávu, dopřejete si první úžasný doušek, skočíte si do lednice pro máslo na pečivo a když se vrátíte, zjistíte, že kávu už máte vypitou? Vždycky jsem si myslel, že jsem ji nevědomky dopil sám, ale dneska jsem tomu přišel na kloub! A pro jistotu jsem to i zdokumentoval!
