Ne každá pohádka má šťastný konec

…nebojte se dubánci nekončí. Tedy až na jednoho, který přecenil své síly v boji proti šiškovému draku:

Udělat draka mi navrhovala už loni moje švagrová. Myslím, že i navrhovala, abych z něčeho udělal tělo a na něj lepil šupiny z šišek. Před pár dny jsem si na to vzpomněl a schválně jsem to zkusil, jestli by to fungovalo – vyloupal jsem několik smrkových šupin a začal jsem je lepit na kaštan. A světe div se, docela to šlo, jen to bylo krapet pracnější. Takže tohohle dvouhlavého draka jsem dělal skoro dvě hodiny a sežral mi dvě tyčky lepidla! Hlavy jsem mu nakonec vytvořil z modřínových šišek, tlapy z žaludových čepiček. Pak mě napadlo, že by mohl mít taky něco ve své tlamičce – jedné hlavě jsem tam vlepil dlouhý jazyk z dubového lístku a do druhé jsem chtěl udělat třeba ovečku. Ale té by mi bylo líto, tak jsem tam udělal raději opovážlivého dubánka – rytíře s mečem.

Po předchozím náročném focení jsem neměl moc náladu na další experiementy, tak jsem draka nafotil na zahradě pod smrčkem. Minulý týden jsem ho sice vzal i do lesa, ale jednak jsem nenašel vhodnou noru a jednak fotky, co jsem pořídil, nebyly dost dobré (focení v lese není tak jednoduché, jak jsem si myslel).

V týdnu draka možná ještě nafotím na nějakém přehlednějším pozadí a přidám k němu i rytíře na koni.